|
|
Život rodiny s dítětem s postižením z psychosomatického úhlu pohledu
NĚMEČKOVÁ, Klaudie
Jakákoli nemoc či postižení se netýká pouze jedince, ale ovlivňuje celé rodiny. Mění se celková situace, hodnoty, normy, ale také životní styl členů rodiny. Péče o dítě s postižením je často vyčerpávající po fyzické a psychické stránce. Objevují se pocity viny, emoční trauma, otázky, proč právě jejich dítě je postižené. Je individuální, jak členové rodiny tuto zátěžovou situaci zpracují a jak dlouho zátěž bude trvat. Je-li však dlouhodobého charakteru, mohou vznikat tzv. psychosomatické obtíže, které situaci dále ztěžují. Proto je velmi důležité myslet na psychohygienu jako prostředek, díky kterému může dojít k vyrovnání a lepší náladě či pozitivnějšímu pohledu na život. Bakalářská práce má za cíl popsat náročnost péče o dítě s postižením a zvýšit o tom povědomí. Má také upozornit na vznik psychických, somatických a psychosomatických obtíží u rodičů a sourozenců dítěte, kteří jsou často opomíjeni a jsou do péče o bratra či sestru s postižením zapojeni. Dalším cílem je zjistit možnosti zajištění psychohygieny u rodin a možnosti pomoci při vzniku nejen psychosomatických obtíží. Jelikož s rodinami s dítětem s postižením úzce pracují sociální pracovníci, souvisí s tím i můj další cíl. Zjistit informace o náročnosti péče, vzniku psychosomatických obtíží u rodin, kteří pečují o dítě s postižením z pohledu sociálních pracovníků a informovat se o jejich postupech při prevenci a pomoci těchto obtíží. Teoretická část se zabývá rodinou, postižením, vznikem psychosomatických obtíží a možnostmi prevence a zvládnutí zdravotních obtíží. Empirická část se zaobírá prezentací získaných dat, sumarizací a odpověďmi na výzkumné otázky. Výzkum byl kvalitativní, metodou získávání dat byly rozhovory, metodou zpracování dat kvalitativní obsahová analýza, technikou obsahové analýzy. Z výsledků vyplývá, že sdělení diagnózy dítěte, bylo pro rodiče traumatizující a že náročná péče ovlivnila zdravotní stav členů rodin. Rodiče často vnímají negativní přístup k jejich osobě, nedostatečnou informovanost o postižení a další pomoci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako zdroj informací pro společnost a rodinu, také pro lékaře a sociální pracovníky, kteří pracují s dětmi s postižením. Aby si uvědomili, že péče o dítě s postižením je leckdy pro pečující velmi náročná po fyzické i psychické stránce a neopomíjela se citová stránka člověka. Společnost, lékaři i sociální pracovníci by měli brát rodiče a sourozence jako nesmírně důležité osoby, které to nemají jednoduché, a potřebují odpočinek, volný čas a prostor na řešení svých obtíží.
|
|
| |
|
|
Podpora rodiny po narození dítěte s postižením
Brothánková, Aneta ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem možné podpory rodiny po narození dítěte s postižením. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části byla vytvořena literární rešerše, zpracovaná na základě české a zahraniční odborné literatury. V praktické části byly vyhodnoceny položené výzkumné otázky v rámci vytvořeného dotazníku, určeného pro rodiny dětí s postižením, byly formulovány závěry a doporučení pro praxi. KLÍČOVÁ SLOVA dítě s postižením, podpora, péče, rodina
|
|
|
Analýza příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením
NÁVRATOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou příkladů procesu vyrovnávání se rodiny s narozením a následnou péčí o dítě se závažným zdravotním postižením. Teoretická část práce rozebírá čtyři typy poruch, kterými jsou Downův syndrom, mikrocefalie, vigilní komatózní stav a Rettův syndrom. Nejprve jsou tyto poruchy charakterizovány a následně uvedeny jejich příčiny, diagnóza, léčba atd. Dále je popsána rodina a výchova. Praktická část informuje o výsledcích výzkumu a to pomocí případových studií (kazuistik). Byla stanovena strategie kvalitativního výzkumu, použitou metodou je dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Diskuze poukazuje na vhodný postup lékařů při sdělování závažné diagnózy rodičům. Vlastní proces vyrovnávání se s postižením dítěte činí rodičům potíže, zásadním způsobem ovlivňuje životní styl rodiny a jeho výchova prověří kvalitu manželského vztahu. Významnou roli v péči o dítě s postižením hraje zapojení jeho sourozenců, širší rodiny i dostatek kontaktů s okolní společností a její pomoc.
|
|
|
Vybrané techniky v canisterapii u dětí se zdravotním postižením
SOUSTRUŽNÍKOVÁ, Lucie
Canisterapie je jednou z metod rehabilitace, která slouží k podpoře psychosociálního zdraví lidí všech věkových kategorií, při níž se využívá vztahu mezi člověkem a psem. Práce se zabývá technikami canisterapie u zdravotně postižených dětí. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaké techniky se nejvíce používají v centru Bazalka, o. p. s. a sdružení Hafík, z. s. a do jaké míry se mění zdravotní stav dětí se zdravotním postižením na základě canisterapie. Teoretická část je věnována historií canisterapie, technikami v canisterapii u zdravotně postižených dětí. Dále je v práci charakterizován vývoj zdravého dítěte a dítěte se zdravotním postižením ve věku od 3 do 7 let. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem, který byl uskutečněn rozhovorem s dobrovolníky, kteří zjišťovali, zda se zlepšil zdravotní stav dětí při absolvování technik canisterapie a jak často navštěvují dobrovolníci zařízení.
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v okrese Jindřichův Hradec
ZELENKOVÁ, Eva
Tématem této práce je zjistit, jaké jsou možnosti integrace do nabídky volnočasových pohybových aktivit v okrese Jindřichův Hradec pro děti s disabilitou zrakovou, sluchovou a mentální ve věku 8 15 let. V teoretické části je nastíněna problematika pojmu disabilita, jeho charakteristika a klasifikace, dále se věnuje charakteristice a klasifikaci jednotlivých disabilit, na které je tato práce zaměřena, tedy disability zrakové, sluchové a mentální. Součástí teoretické části je také popis okresu Jindřichův Hradec a vymezení pojmu volnočasová pohybová aktivita. Praktická část práce se pak věnuje samotnému výzkumu provedenému v okrese Jindřichův Hradec. Výzkumné šetření bylo prováděno formou anketního šetření. Do anketního šetření se zapojilo 22 trenéru, 15 dětí s disabilitou, 30 intaktních dětí, 15 rodičů dětí s disabilitou a 5 ředitelů škol/sportovišť. V rámci výsledků z výzkumného šetření nebyly výzkumné předpoklady (a to sice, že nabídka volnočasových pohybových aktivit je pro děti s jednotlivými typy disability dostatečná) potvrzeny. Trenéři volnočasových pohybových aktivit jsou sice ze 100 % toho názoru, že by děti s disabilitou určitě měly mít možnost integrace, ale z 55 % jim toto vlastně nejsou schopni umožnit, což jistě souvisí i s faktem, že 40 % dotázaných trenérů nemá žádné sportovní vzdělání. Děti intaktní i děti s disabilitou jsou integraci nakloněny, stejně tak i rodiče dětí s disabilitou, kteří ani netrvají na speciálně pedagogickém vzdělání lektorů.
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v okrese Písek
STÝBLOVÁ, Martina
Záměrem této bakalářské práce bylo prověřit a vyhodnotit možnosti začlenění dětí s disabilitou mentální, zrakovou a sluchovou ve věku 8 - 15 let v okrese Písek. Tato práce je rozdělena na teoretickou část, která vysvětluje celkový pohled na pojem disabilita u dětí, nastiňuje důležitost začleňování dětí s disabilitou do kolektivů s intaktními dětmi. Je zde vysvětlena charakteristika a klasifikace disability mentální, zrakové a sluchové a zároveň možnosti využití nabídky vhodných sportů pro jednotlivé stupně disability. Součástí teoretické části je také popis okresu Písek a jeho nabídka volnočasových pohybových aktivit. Zároveň zdůrazněn význam a důležitost volnočasových aktivit s ohledem na zdravý životní styl. V praktické části je provedeno samotné šetření anketního výzkumu. Do anketního šetření se zapojilo 18 trenérů, 25 dětí s disabilitou, 28 dětí intaktních a 7 ředitelů škol a sportovních zařízení. Z názorů trenérů a odborných pracovníků vyplývá, že z větší části souhlasí s tím, aby se děti s disabilitou zapojily do pohybových aktivit s intaktními dětmi. Zároveň však nejsou schopni zajistit odborné vedení vzhledem k tomu, že 44 % z nich nemá sportovní vzdělání. Výbornou zprávou byla jednoznačná 100 % shoda na integraci dětí s disabilitou od všech dotázaných ředitelů škol a sportovišť. A potvrdily to i odpovědi od dětí s disabilitou, celých 52 % dětí by se rádo zapojilo do pohybové aktivity s dětmi intaktními.
|
|
|
"Jsme taková normální rodina, akorát máme toho Kubíka" Systémový přístup ke studiu rodin s dítětem s postižením
Mičínová, Veronika ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodinného soužití v rodinách s dítětem s postižením. Pojednává o způsobech, jakými se postižení dítěte projevuje v životě rodiny jako celku a v životě jednotlivých členů. První část práce seznamuje s dosavadními poznatky o rodinách s dítětem s postižením, věnuje se negativním i pozitivním aspektům takového soužití v případě jednotlivých rodinných aktérů, jmenovitě rodičů, sourozenců a prarodičů. Následně představuje systémový přístup ke studiu rodiny, který rodinu pojímá jako celek složený z několika vzájemně interagujících jednotek. Výzkum ukazuje, že v životě takových rodin je důležitá organizovanost, jak z hlediska času, tak z hlediska dělby práce a zodpovědnosti. Z toho vychází nutnost zřetelně vymezit obsahy rolí jednotlivých rodinných aktérů, která pomáhá zajistit stabilitu a funkčnost rodinného systému. Dále zjišťuje, že díky přítomnosti postiženého dítěte dochází ke změnám v organizaci rodinného systému; postižené dítě se stává jakýmsi centrem, jemuž se ostatní členové rodiny přizpůsobují. Samo dítě s postižením zastává v rodině speciální status "člena-nečlena", neboť jej nelze zařadit ani do základních rodinných subsystémů, ani do subsystémů genderových. Výzkum ukazuje, že identita postižení je silnější než gender.
|
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
TŮMOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce je zaměřena na postavení a roli sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině. Cílem této práce je zjistit, jakou roli a postavení k sobě zaujímají zdravý sourozenec a sourozenec s těžkým zdravotním postižením. Jako hlavní výzkumnou otázku jsem si stanovila, zda a jak se měnila role a postavení zdravého sourozence k sourozenci s těžkým zdravotním postižením v průběhu dospívání. V teoretické části jsem se zaměřila na rodinu, její funkce, výchovné styly a na podoby současných rodin. Dále jsem se věnovala zdravotnímu postižení. Definovala jsem tělesné a mentální postižení, vymezila jsem rozdíl mezi postižením vrozeným a získaným a také jsem se podrobněji zabývala dětskou mozkovou obrnou. Vedle tohoto postižení jsem ještě okrajově nahlédla na neuromuskulární a další svalová onemocnění a na ortopedická postižení. Další část mé teoretické práce tvořila rodina s dítětem se zdravotním postižením, kde jsem se zaměřila na velmi důležitý proces vyrovnání se s narozením dítěte se zdravotním postižením, dle známé americko- švýcarské lékařky Elisabeth Kübler-Rossové. V neposlední řadě jsem se také zabývala sourozenci dítěte se zdravotním postižením a vztahem dítěte ke svému postižení. Vzhledem k malému počtu respondentů jsem si pro realizaci výzkumu zvolila kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor se skládá z osmi respondentů, kteří byli ochotni se na mém výzkumu podílet. Sběr dat probíhal pomocí připravených dotazníků, které jsem respondentům rozeslala pomocí emailu. Všechny jsem obeznámila s tématem mé bakalářské práce, s cílem, výzkumnou otázkou a s anonymitou při podávání informací v dotazníku, na kterou se někteří i sami doptávali. Dotazníky jsem zvolila z toho důvodu, že někteří z respondentů se nachází momentálně mimo republiku, nebo z dalších jiných důvodů nebyla možnost osobního setkání. Otázky jsem pokládala otevřené, tedy bez možnosti výběru odpovědi, respondenti měli tedy úplně volný prostor ke svému vyjádření. Práce by mohla být přínosem především pro samotné sourozence dětí s těžkým zdravotním postižením, díky ní by mohli získat na tuto problematiku i jiný náhled ze strany dalších sourozenců, dále by mohla být přínosná i pro rodiče dětí se zdravotním postižením, aby si uvědomili, jak celou tuto problematiku vnímá zdravý sourozenec.
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v okrese Prachatice
VALENTOVÁ, Marie
Tématem bakalářské práce je nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou ve věku 8 - 15 let v okrese Prachatice. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. První část, teoretická, vysvětluje odborné náležitosti týkající se mentální, zrakové i sluchové disability. Praktická část se zabývá výzkumným šetřením. Ve druhé části svého výzkumného šetření používám strukturovaný dotazník, který jsem předložila ředitelům sportovišť, trenérům, dětem s disabilitou i intaktním dětem a rodičům dětí s disabilitou. Byla zkoumána nabídka volnočasových pohybových aktivit, která je pro děti s disabilitou sluchovou a mentální poměrně četná oproti nabídce pro děti se zrakovou disabilitou. Z informací byla také zjištěna odbornost trenérů. 35% trenérů je bez sportovního vzdělání, 65% trenérů vlastní trenérskou licenci, instruktorské či cvičitelské průkazy, nebo jsou fyzioterapeuty. Byl proveden průzkum možností integrace dětí s disabilitou mezi intaktní děti.
|
host ::
RSS.